Přeskočit navigaci
Armyshop www.top-armyshop.cz

Měsíc září

1936-12.9.
Průzkum tvrze Skutina.

1936-14.9.
Zahájení betonáže prvního pěchotního srubu v úseku Králíky -objektu S-9.

1937-10.9.
Vytyčení uzávěrů Chrastava a Mníšek na Liberecku.

1938-3.9.
Porady nacistických generálů s Hitlerem - konkrétní příprava agrese proti ČSR.

1938-13.9.
Sudetoněmecký freikorps zahájil bojové akce proti obráncům čs. hranice včetně osádek LO.

1938-30.9.
Československá vláda přijala potupný mnichovský diktát. ŘOP nařídilo zastavit jakékoliv opevňovací práce.

Pramen:
Ota Holub:
Zrazené pevnosti,
Praha 1982

Situace kolem tvrze Smolkov od Mnichovské dohody až po současnost

Mnichovskou dohodou připadlo Hlučínsko v říjnu 1938 Německu. Než tvrz Smolkov zabrala německá armáda, byly opuštěné objekty velkým lákadlem pro civilní návštěvníky z blízkého okolí. Důstojníci německé armády na srubu MO-40 v roce 1938 Na začátku války důstojníci wehrmachtu se zájmem studovali a zkoumali jednotlivé objekty a zde nabyté poznatky potom zužitkovali například při stavbě Atlantického valu. Následovalo vytržení všech zvonů a zabetonování otvorů po nich. Ušetřeny zůstaly pouze malé větrací zvony na střeše objektu MO-S 38 "V lese". Většina pancéřových prvků skončila buď v německých hutích nebo byla použita pro opevnění budovaná wehrmachtem na západě.

V roce 1941 se tvrz stala terčem cvičného leteckého bombardování a dělostřeleckého ostřelování, přičemž nad některými objekty byla natažena ocelová síť a zkoumala se její schopnost zachytit letecké pumy na objekty svržené. Stopy po mohutném ostřelování jsou v současnosti dobře patrné především na dělostřeleckém srubu.

Při popisu situace kolem tvrze během válečných událostí v dubnu 1945 se prameny značně rozcházejí. Webové stránky Klubu vojenské historie Opava uvádějí, že německá armáda v prostoru Smolkova nekladla vůbec žádný odpor a útočící sovětské a čs. jednotky pevnost obešly, protože zde čekaly velmi silnou obranu. Tvrz měla být prý tehdy využita pouze jako skladiště porcelánu. Rovněž v knize od Emila Vávrovského Svoboda šla Ostravskem vydané v roce 1965 je uvedeno, že se o tvrz v roce 1945 nebojovalo. Na straně 57 se v této publikaci píše: "Němci se opírali o mohutnou pevnost, která byla ukryta v lese pod Hrabyní na Padařově. Byla to jedna z největších pevností v našem pohraničí a Němci věřili, že je nedobytná. Leč ruští vojáci ji obešli ze dvou stran: jedna část táhla přes lesy na Velkou Polom a druhá postupovala od Lhoty a Mokrých Lazců na Hrabyň."

Oproti tomu kolektiv autorů v publikaci Průvodce tvrzí Bouda píše naprostý opak a označuje prostor Hrabyně, Háj a Smolkov za místo těžkých bojů. 1 Německá armáda kladla ve zdejších bunkrech podle této publikace tuhý odpor, který se podařilo sovětským jednotkám zlomit až za cenu vysokých materiálních a lidských ztrát.

V současné době je tvrz majetkem armády České republiky. Její podzemí a nejbližší okolí vchodového objektu jsou veřejnosti nepřístupné. V nedávné minulosti byl civilním návštěvníkům zakázán vstup na celý povrch tvrze, nyní zákaz platí jen do blízkosti objektů. Přes povrch tvrze vede turistická značka. Jednotlivé sruby jsou dosud zabetonovány a vchodový objekt je obklopen plotem.

Další fotografie z období 1938 až 1945

Fotografie současného stavu objektů


  1. Ráboň Martin a kol.:Průvodce tvrzí Bouda, Dvůr Králové n. Labem 1991,s. 50
- Reklama -